Tak asi se vážení divíte názvu mého nového článku, ale po jeho přečtení se mnou budete muset souhlasit a dát mi za pravdu, že to tak je:-) Bylo to zrovna den po Latino party, kdy jsme byli Džufinkou pozvané k němu na obídek... Původní plán zněl, v 10 budíček, a nejpozději v 11 odjezd na Roztyly, ale určitě mě všichni pochopíte, když řeknu že jsme měli kapku zpoždění, které bylo způsobeno předešlou Latino Party, ze které jsme se vrátily, jak jsem Vám již psala ve 4:30 ráno. Nakonec jsme si nastavily budíček na 10:30 , jenže Charlie, který ten den hrál super hru Kocour v Botách ve Zlíně, tak byl nervózní a tak se chtěl uklidnit, a zavolal mojí sestře
Mexx v 9:45, tak už jsem se probudila, a nemohla usnout, stejně by to nemělo cenu jít spát jen na 45 minutek. Mno, tak tolik k našemu vstávání. Teď se vrhneme na oběd. Odjížděly jsme z domu asi tak ve 12:30 (teď se veřejně přidám, a nabonzuju Vám, že jsem se musela podívat ke Goofyczkovi na blog:-D) abych to tu náhodou nenapsala špatně... hehe. Mno tak jsme kolem 13:30 dorazily na Roztyly, a teď " Babo raď!" kam máme jít.. mno tak nám Džufinka sloužila jako nápověda přítele na telefonu... Ostuda opět byla na světě v okamžiku, když jsme procházely, kolem jednoho paneláku, a najednou se ozval Džufinky a Tlamiczky křik... tak už všichni věděli i slyšeli, že se k Džufince někdo chystá na návštěvu.. Po přichodu a vřelém uvítání od mojeho manžílka jsme se se sestrou oblékly do domácího oblečení.... přeci tam nebudeme celej den strašit v riflích... a kor po takovém velkém obědu jako pro celou armádu.... Jako hlavní chod nám bylo přichystáno zapečené těstoviny s listovým špenátem a smetanou a k tomu zapečené kuřecí prsa v omáčce ze 4 druhů sýra. :-) (archív: Džufinky Blog) A musím Vám říct, že jsem ještě nikdy nic lepšího nejedla. bylo to opravdu delikátní :-) Nabaštili jsme se společně s Mirem (pozn. autora : Spolubydlící Džufinky) až se nám z toho dělaly boule za ušima. Poté následovala tradiční poobídková cigaretka, a sotva jsem se z balkónu doplazila na gauč, tak Džufi už připravoval desert ve složení. Zmrzlinový dort, ovocný koktejl, kousky Dellisy, a šlehačka....Mno bylo to dokonalé. Maruška během papání desertu cpala Peťovi do hlavy první maturitní otázku do ČJ. A já buď sepisovala článek s Džufinkou v jeho pokoji, a nebo jsem něke po
bytě lítala... Najednou přišla smutná zpráva a to, že Pavlík, který se měl také zúčastnit nedojede. Po chvilce jsem únavou padla na gauč a jaksi se mi zavřela obě očička a já si tak na 25 minutek schrupla.... Co nevidět bylo 5 hodin a my se začali pomalinku chystat na náš plánovaný výlet do Kara OK! Podle mého jsme na tom již závisláci..... jinak to ani říct nejde... Vydali jsme se tedy ve složení Já, Mexx, Miro, Džufinka a TlamiCZka směr metro Roztyly.... Ostuda na sebe nenechala dlouho čekat a bylo o zábavu postaráno...:-D Když Džufinka v metru spustil jeho hlášku "MAMINKA NENÍ DOMA!!!!!!" Tak myslím, že celý metro uchcávalo smíchy. Já se tam válela po zemi, nemohla jsem se ani nadechnout, jak jsem se smála a bolelo mě břicho. Musím uznat, že jsme si opravdu připadali, jak Jedličkův ústav na výletě..... Na I.P. Pavlova jsme dorazili tak v 17:55, nebo tak nějak, a šli rovnou do Kara OK, protože nám další účastník výpravy napsal že neví jak to bude stíhat... a nakonec to nestihnul, ale vůbec to nevadí, protože jsme se tam bavili, a mnohem víc zazpívali.. Ne, že bych byla nějak extra škodolibá, ale prostě se mi toto karaoke líbilo nejvíc.... Zpívali jsme jako o život, ať už česky, anglicky..... což je u nás klasika, ale i JAPONSKY A ITALSKY!!!! Mezi naše české HITY patřila jako klasicky Teď královnou jsem JÁ, Trouba, a tak dále a tak dále.... Na konec jsme si střihli CO JSTE HASIČI, a musím říct, že jsme byli opravdu skvělí.... :-) Mezi zahraniční hity našeho repertoáru patřilo, třebas Don't speak, I want to break free.... atd atd..Japonsky jsem zpívala Já a Dž
ufinka, a to díky mému manžílkovi, který načetl místo čárového kódu písničky, čárový kód z cigaret.... A to by jste se všichni divili, jak nám to s Džufinkou krásně šlo, viď brouču :-D Poté jsme si já s Mexx střihli italskou píseň Sharazan, a ani jsem o sobě nevěděla, že mi to tak jde ta italština. Mimo jiné jsme s Mexx včera večer usilovně trénovaly další italské songy, na naše příští karaoke, které se podle mě uskuteční v co nejbližsí době. Obsluha tam byla o5 jiná než naposledy, a byla opět docela milá...... Po karaoke jsme se odebrali na Náměstí Míru do čínské restaurace, kde se Miro, Peťa a Džufinka nadlábli, Mexx si dala kuřecí salátek, a já si dala okurkový salát, nemohla jsem ještě ani dýchat po tom skvělém obídku od našeho Džufinky... :-)) Moje chytrá a nejchytřejší sestra dostala super nápad, že bychom mohli jít Charlieho překvapit k černému divadlu, a taky se tak stalo, z Míráku jsme se na Můstek prošli, abychom aspoň pár kalorií shodili Došli jsme tam tak tak, než se spustil pořádnej slejvák. Tak jsme tam chvíli stepovali jak stepní kozičky a kozlové, a po chvilce vyběhnul Charlie, který měl očividně velkou radost, že nás vidí. Poté, co přestalo pršet, jsme se skupinově dohodli, že půjdeme na Národní třídu. Původně měl Džufa v plánu jít nám ukázat "Národní most" a abych pravdu řekla, chtěla bych jej vidět. na tom jsem ještě nikdy nebyla a ani nevím kde je :-D Dělám si srandu, prostě se Džufinka jen tak překecl, a místo Karlova řekl Národní...... Na N
árodku jsme se doplazili, a teď nastala chvíle pravdy...... Co s načatým večerem!!! Charlie byl utahanej z cesty ze Zlína,a chtěl nás opustit, a Džufinka chtěl jít do Fámy, tak jsme nakonec Charlieho přemluvili aby s náma šel na jedno.... ve Fámě jsme se pohodlně usadili, objednali si něco k pití a zábava začala.... Ani nevím, jak jsme se k tématu OPILOST dostali, ale prostě jsme si začali vyprávět různé zážitky. a jednoznačně vyhrál ten, který vyprávěla moje sestra a sotva řekla větu "To jsme jednou byly s Míšou (pozn. autora: naše spolubydlící) na venkovské zábavě..." a já už se tam válela smíchy a nikdo nechápal proč. Ale sotva Mexx dopověděla veselou historku z představení, tak jsme se tam váleli smíchy všichni :-D Krátce před půlnocí jsme se rozhodli, že bychom mohli jet domů, aby Džufinka, Miro a Péťa stihli poslední metro. Tak jsme se pomalu zvedli,a sotva došli na Národní třídu, tak nás odchytli nějaké finské turistky a ptali se nás na cestu. Mě a Mexx už jela tramvaj, a tak jsme naše
tři kluky nechali na pospas velice milým finkám. Po cestě v tramvaji mě nabaloval nějakej negr jménem Kennedy, ale stačilo říct, že jsem vdaná a byl klid. Naši chlapci to vysvětlování nakonec vzdali a šli doprovodit finky na místo určení :-D To my s Mexx už byli dávno doma a chystaly se na kuťě.... :-) Druhý den Mexx dostala skvělej nápad jít nečekaně do kina. Já byla pověřena vybráním filmu a myslím že jsme všichni byli s mým výběrem spokojeni. Šli jsme na Mejdan v Las Vegas, na něž jsme již několikrát viděli ukázky a říkali si že si toto nemůžeme nechat ujít. Mexx připravila pro Džufinku a TlamiCZku překvapení v podání Pavlíka :-D Po kině jsme ještě chvíli kecali a pak jsme se odebrali každý svým směrem. Mno tak to by bylo vše co jsem vám dlužila. Právě sedím u Mexx v kanclíku a píši tento článek. Za chvíli jdeme totiž do ŠVANDOVA DIVADLA.......A to by mě opravdu zajímalo co by na tohle řekla taková Jana Švandová. Tak proto Vám foto k článku dodám o něco později...Zítra máme v plánu opět vyrazit do kina, tak snad zplodím nějakej článek o divadle a o kině. Mějte se krásně a skládejte básně :-*
pátek 23. května 2008
čtvrtek 22. května 2008
Latino Party a afterparty v Termixu

neděle 18. května 2008
Dobříš Tour 2008
neděle 4. května 2008
Víkend plný kultury :-)
Vážení čtenáři, v následujícím článku Vás seznámím s mým uplynulým víkendem :-) Ale kde začít..... Jooo, jasně už vím :-P Tak žačneme ve čtvrtek, den po našem Všečarodějnickém sletu, jsme se s mojí s
estrou a Smilemannem rozhodli že se vydáme do kina. Otázkou zůstavalo na jaký film, po dlouhém a náročném mozkovém dloubání jsem rozhodla já, jako služebně nejmladší člen naší výpravy.Vybrala jsem film Amorův úlet a musím říci, že jsem myslím udělala dobře. Po nekonečném přemlouvání se k nám přidala i Džufinka a myslím že nakonec nelitoval, že šel s námi. Kino bylo poloprázdné, jelikož představení začínalo ve 21:50.. ale myslím že MY jsme se o zábavu postarali....:-D Hlavně teda Džufinka a jeho hláška do hrobového ticha " No ty krávo....." Výbuchy smíchu nebrali konce a my se skvěle bavili... Po filmu jsme se rozutekli jako mravenečci, jelikož někteří členové museli v pátek do práce (jen já jsem byla doma :-D) Ale, při našem rozchodu jsme se předběžně domluvili na náš program který nás čekal v pátek, a to bylo.... ano vážení, nic jiného než kino :-P Film byl schválen všemi účastníky pátečního zájezdu (Suprhrdina) a volba byla opět bezchybná.... Pro tento film jsme se rozhodli již během Amorova úletu, jelikož jsme viděli ukázky a naznali jsme že to může být ještě lepčejší. A taky že byl. Nastalo ještě jedno rozhodnutí, během pátku, a to, že po kině bysme mohli jít krmit labutinky na Výtoň. Tak já jak blbeček koupila toustový chleba, a 10 rohlíků, ale nevěděla jsem že po filmu, u kterého jsme skoro umřeli smíchy bude pršet, a krmení se nebude konat, ale co už, tak jsme zapluli do pizzerie vedle kina, a dali si do čumáčku... :-D
Moje sestra měla v plánu jet spat k Charliemu, aby mu pomohla s učením scénáře na pohádku " Kocour v botách" tak nás po chvíli opustila a já ještě chvíli poseděla s Džufinkou a Smilemannem. Pak jsme se odebrali směr domov a bylo.. V sobotu ráno na mně čekalo velice příjemné probuzení a to telefonát mojí sestry, která kdoví kam zašantročila klíče... a tak jsem jí zazvonila a po chvíli opět telefonát, že moje sestra třčí ve výtahu, ale to tu nebudeme rozebírat, věnujme se našemu plánu... Moje sestra byla ve velice dobré náladičce, tak se rozhodla že půjdeme na procházku... a taky že se šlo. Chvili před 12 hodinou jsme se sestrou vyrazili směr Vypich, kde na nás již čekal Smilemann. Po krátkém uvítání jsme se pomalým krokem vydali k Letohrádku Hvězda, a musím Vám vážení říct, že je tam nááádherně. :-) Moje sestra vytáhla foťák a začalo se fotit..... Nebojte nebyly to akty, ani nic takového, ale myslím si že to jsou super momentky... Jirka byl nadšen krásou "přírody" co jsme viděli hned u vchodu.......ale o tom zase jindy, nebo spíš nikdy...hehe Nejlepší byly hlášky Smilemanna, např. místo komáři se přeřekl a vylezlo z něj komařííííí :-D Tak jsme se se sestrou bavily a smály se na celé kolo, a potom nás Jirka dostal hláškou " Koukejte, tam je další krmítko a dokonce s umělou veverkou......(po chvilce ticha) jééé ta veverka je ale živá. " Bylo to super odreagování, bylo tam ticho, jen my se smáli jak blázni, kteří právě utekli z Bohnic. Po chvilce jsme se sestrou mezi stromy objevily "naše království" :-) Byly tam houpačky... tak jsme se sestrou jednohlasně Jirkovy řekly " Jirkoooo, jdeme tam :-)" Tak jsme šly, vylezli všichni tři na houpačku a snažili jsme se ze všech sil to rozhoupat,ale nějak se nám nedařilo, ale to nám vůůůbec nevadilo, protže jsem se otočila, a uviděla něco neuvěřitelného... Obrovského dřevěného HROCHA. Myslím že Mexx a Smilemann ani nestačili mrknout a já už seděla na hrošíkovi... :-D A ty fotky co na něm vznikly tu raději nebudu publikovat, jelikož bych Vás mohla trošilililinku pohoršit, ale opravdu jen minim
álně:-P Tak mě to přece nedalo, a musím Vám sem dát jednu fotku s hrošíkem.... :-)Chvíli jsme poseděli (upřesňím na lavičce), dali jsme si cigárko, snědli si Kinder vajíčka, a jako malé děti si poslušně poskládali překvapení které nás čekalo uvnitř vejce:-) Děti a dospělí co kolem nás chodili na nás koukali jako kdybychom byli retardovaní, ale nám to nevadilo. Po pokochání se nad hračkama se mohlo vyrazit směr Pidivadlo. Ptáte se na jaké představení bychom asi mohli jít v sobotu odpoledne???Já Vám to teda prozradím, šli jsme se kouknout na našeho božského Charlieho a pohádku " Kocour v botách" jejíž scénář moje sestra umí nazpaměť. Počasí nám nepřálo, a tak u východu z Letohrádku nás přistihla třošku větší dešťová přeháňka, naštěstí pár set metrů od východu byla autobusová zastávka na kterou jsme si dali takový sprint, abychom nezmokli. Asi po 15-ti minutách přestalo pršet a my se vydali o pár desítek metrů dále na tramvajovou zastávku a odtam Hurááááá do Pidivadla. Chtěli jsme potěšit Charlieho, tak Mexx dostala super nápad, že mu koupíme kytku, taky se tak stalo. Horší to bylo s jejím zamaskováním, aby ji Char
lie neviděl předem... ale to tu raději nebudu prozrazovat, i když už to všichni ví :-D Představení bylo super, hlavně ty děti (ano, je to představení především pro děti, ale co, my jsme přeci taky trošku přerostlé dětičky). Připadala jsem si jako v MŠ. Při děkovačce jsem se rozběhla na podium abych si užila svoji chvilku slávy na jevišti a mohla přitom předat Charliemu kytičku. Ten když mě uviděl tak jen prohlásil "Ježiši!" Ale myslím že mu to pomohlo, že jsme se tam na něj šli kouknout a že mu kytka udělala obrovskou radost....Po představení jsme poseděli chvíli v divadelní kavárně a rozpoutala se diskuse co budeme dělat... Jelikož se venku v průběhu představení trošku vyčasilo, ale zároveň ochladilo, a bylo 5 hodin, tak jsme se domluvili, že já s Mexx se půjdeme domů převléct, a kluci půjdou na papání a poté se slezeme a půjdeme krmit ty labuťě na které jsem
měla zálusk již v pátek :-D Tak jsme kažný nasedli na svoji tramvaj a jelo se. S Mexx jsme na sebe hodily teplejší vrstvy oblečení, do sebe těstovinový salátek a mohlo se vyrazit. Po příjezdu na místo jsme mohli jít rovnou na věc........myslím tím na krmení ;-) Kolem nás bylo asi dohromady 20 labutí a nějaký kachničky, a holoubci nemohli přeci chybět. Maruška se neúčastnila, protože se chopila svého kamaráda fotáku, a fotila jako o zlatý vidle... Po krmení jsme popošli pár metrů na lavičku, pohodlně se usadili, a mohlo se začít pít. Jirka vytáhl bublinky co s sebou donesl a šlo se na věc, bylo tam krásně, sledovali jsme kachní a labutí přistávání na vodě (labutě při přístání krásně utíkají po vodě). Sledovali jsme vlaky co jezdily po Smíchovském mostě, a Jirka vymýšlel scénář k filmu :-D Ptáte se asi k jakému.... No on totiž náš Jirka velice rád přepisuje scénáře, tak včera vymyslel scénář, že pojede vlak přes Smíchovský most, a až bude v polovině mostu, tak se ten most zlomí... a já k tomu dodala, že by pod tím mostem mohla plout zrovna loď. Poté jsme sledovali letadla, a vykládali jsme už ani nevím o čem... Po dopití bublinek jsme se odebrali na tramvaje domů (většina zúčastněných), protože se ochladilo, a já s Mexx jsme byly unavené. Charlie se jako poslušný chlapec také odebral domů a jediný Jirka šel pokračovat.... Jel do baru 21, a poté se odebral do nejmenovaného clubu (TERMIX). Dnes (v neděli) nás čekal opět nabitý program. Po probuzení (cca ve 12 hod) Mexx prohlásila že pojedeme na Divokou Šárku projdeme se po okolí, dáme si obídek, a poté že půjdeme do Pidivadla opět na "dětské představení" O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku ". Jenže než jsme se vykopaly z domu tak bylo něco málo po jedné, před 14 h
od jsme dojely na Šárku, a představení začínalo v 15 h, tak jsme stihly jen obídek v McDonaldu a jelo se směr Letenské náměstí. Nečekaně jsme se opět zastavily u květinářství. Při cestě do Pidi Mexx došla zpráva od Smilemanna ať mu koupí lístek, že vstával před chvílí a že dojede tak tak na 15 hod. Maskovaní kytky bylo dneska jednodušší než včera, protože byla o něco menší :-D Před Pidivadlem už postával Charlie a dával si zrovna cigaretku, tak jsem se k němu přidala a za minutku tam byl Kubyy. Po chvilce dorazila Džufinka, TlamiCZka a Miro. Smilemann dorazil tak tak (pozn. autora: přesně jak napsal Mexx v SMS) Dnes tam bylo málo dětí, ale i tak to bylo super, Charlie opět podal velmi profesionální výkon. Hvězdy mi byly opět nakloněny, a tak jsem se s radostí nečekaně ujala své role, a užila jsem si svoji minutku slávy při předávání květiny :-D Po představení jsme poseděli nečekaně v kavárně a domlouvali jsme se co a dál. Ke Smilemannovi se přidal jeho dlouholetý kamarád Kuba. Po krátké debatě jsme se shodli, že bychom se mohli jít projít na Divokou Šárku, jak jsme původně měly s Mexx v plánu. a tak se ve složení : já, Charlie, Mexx, Džufinka, TlamiCZka, Miro, Smilemann a Kuba vyrazilo. Musím říct, že je tam nááádherně. Po prvním a velice náročném výšlapu na vrchol jsme s politováním zjistili, že jsme na blbé straně. Po c
hvilce se rozpotala vřelá debata o tom, kudy tudy abychom se právně dostali na druhou stranu. Džufinka to už nevydržel a tak se zeptal prvního kolemjdoucího, kudy máme jít. Tak jsme se vydali na cestu, (Džufince bylo řečeno, že máme přejít potok, a že tam bude asfaltová cesta) Vážení, to byste nevěřili, co nás čekalo. Když jsem uviděla kopec, který jsme museli vyšlapat, abychom se dostali na správný vrchol, tak se mi udělalo šoufl. Ale naštěstí mám ještě kondičku z VIP víkendu na Měříně, tak jsem to s pár přestávkama v práběhu výšlapu zvládla :-DNahoře bylo nádherně. Mexx fotila opět jak o závod, ovečky a kozy se tam pásly. Mexx a Charlie si dole v trafice koupili na posilnění a na žízeň Martini, nebo něco v tom stylu, ale to nevadí, tak to tam kolovalo, a Džufinka dostal nápad, že se všichni společně vyfotíme. postavil foťák na kámen, zmáčknul spoušť a mohlo se fotit. Kdybychom věděli že než nás to vyfotí bude trvat věčnost, tak bychom si mohli ještě skočit do McDonaldu pro sváču :-D Po skupinových fotografií a sledování letadel jsme se vydali směr ovečky a kozy :-)
Počasí se nad námi opět neslitovalo a začalo pršet. Naštěstí jen kapalo, ale vypadalo to že přijde i něco horšího, a taky že přišlo, ale to už jsme naštěstí s Mexx stály na zastavce a čekaly na bus. :-) Nazpátek jsme se vydali jinou cestou než jsme přišli a taky jsme udělali dobře, a myslím že po cestě, po které jsme se vraceli jsme měli jít když jsme šli na vrcholek. Co říci závěrem?? Asi jen to, že moc děkuji všem zúčastněným za skvělej víkend a za super společnost. Určitě takovéto akce musíme někdy zopakovat. Mno tak jak koukám, rozepsala jsem se opět trošku víc, tak jdu na kutě, protože zítra jdu do nové práce, tak mi držte palečky ať se mě tam líbí, a ať jsou tam na mě hodní :-* Očekávám připomínky a komentáře :-))
čtvrtek 1. května 2008
...to be continued, nebo-li Slet čarodějnic a čarodějnických učňů :-))
Po krátké odmlce jsem tu zpět... kde jsem to sakra skončila.... :-/ Jooo, jasně, už vííím :-D Cesta na našich košťatech značky Nimbus 2000 směr Vinohradská Tržnice, a jejich zaparkování v šatně v ulici Třebízského 4a, Praha 2. Po chvilce čekání jsme se konečně dotlačili na bar, kde jsme prolili našimi vyschlými h
rdly lahodné odvary z babského ucha, s trochou netopířích oček.... Po krátké čarovné tlačenici jsme se uvelebili na parketu kde jsme nacvičovali něco jako "hříšný, divoký a čarodějnický" tanec :-D Abych Vám pravdu řekla, vůbec jsem nečekala že se nás v tak malém klubu sejde tolik prapodivných dokonce ničím neidentifikovatelných stvoření, ale byla jsem ráda, že nejsem sama, kdo vypadá opravdu jak čarodějnice a můůra největší, naštěstí jsem měla kolem sebe i zbytek party, takže jsme byli v přesile :-)))) I když tam byla i stvoření, kterých jsme se všichni lekli.... Koordinátorka sletu Mexx tam do našeho světa zasvětila čarodějnického učně Pablita, který byl zpočátku v šoku, ale i on se poté solidně rozjel... což jsem se divila, vypadal tak nevinně:-) Chvilku po nás doletěli na svých pekelných strojích naši spolubydlící Miška, a Daník, který byl dnes jmenován na ředitele naší čarodějnické školy, jelikož byl služebně nejstarší. Taneční kreace, co jsme tam předváděli se nedají k ničemu přirovnat. Naše parta ve složení: Já, Mexx, Jiřinka, Smilemann, Džufinka, Charlie, Kubyy, Pablito, Míša, Dan to tam rozjízděla na plné obrátky, a myslím že někteří přítomní tvorové se nestačili divit, co jsme vůbec zač, ale co už, byl to náš den, tak jsme si ho museli užít, ne??? :-P DJ Jirka nám pouštěl hity našeho mládí, a my byli v sedmém nebi, někteří podle mne i v " Jiříkově vidění" :-D Všichni jsme se prostřídali v tanci s našim Váženým panem ředitelem, který mi tam div nedal jeho nohu za můj krk. Já pořád měla své podpatky, ale nožky už pomalu začaly vypovídat službu... což není divu, po takových kreacích, by Vám všem jistě nohy už dáááávno upadly :-D Tak jsem se šla do šatny přezout, a zároveň jsem zkontrolovala technický stav pekelných strojů naší partičky..... Lektvary z babského ucha se tam neustále prolévaly hrdlem našich kolegyň, a já pila pouze odvar z netopýří nožky....Čáry máry tam létaly vzduchem, a naštěstí žádné z nich nezasáhlo naši partu, jinak nevím co by ze m
ě teď bylo... že by Zuzu - Dračí Bobek??? :-D Hodiny utíkaly jako voda a půlnoc byla sem tam....Náš Smilemann je velice originální, jelikož má na mobilu vyfocenou rozkvetlou třešeň, tak si mobil dal nad hlavu a políbil moji sestru, aby mi náhodou neuschla, což myslím že u ní nehrozí, jelikož poslední dobou nějak často prolévá svým hrdlem lektvar věčného mládí, a navíc si našla určitě dobrého kamaráda, který se jmenuje AL (pro neznalce AL=Alkohol). Jako první nás opustil Kubyy, poté odešla Miška, po Mišce Charlie, chvíli po něm Daník a nakonec Já, Jiřinka a Mexx. Nejvytrvalejší kolegyně Džufinka a Smilemann, tam ještě vydrželi o pár hodin více než my. My jsme nastartovaly naše pekelné stroje Nimbus 2000 a odletěly o pár set metrů níže do nejmenovaného clubu Valentino na kafíčko, a moje sestra na vysomrovanou bagetku od barmana Patrička.... :-D A kdo se nám tam neobjevil?? ANO, tušíte správně, náš Kubby, co se vypařil z Termixu jako první, byl právě na odchodu....:-) Prohodili jsme spolu pár slov, prodrbali jsme všechny přítomné i nepřítomné :-D Jelikož se již blížila pátá hodina ranní, tak jsme pro jistotu zavolali Erikovi, a mohli jsme odjet na kutě. Museli jsme povolat odbornou pomoc Erika, protože naše pekelné stroje byly za celý večer úúúplně vyšťavené. Jiřinka se od nás odpojila na Karlově náměstí a my si pokračovaly s Mexx a Erikem do Řep :-D Po ranní čarodějnické hygieně, jsme s Mexx ulehly do našich pelechů,
a moje sestra během 5 vteřin byla vytuhlá, to já, ubohá jsem se musela asi hodinu převalovat, protože nebylo možné usnout, nevím čím to bylo způsobeno, ale asi se jaksi začaly projevovat vedlejší účinky lektvaru z netopýřích nožek :-/ (poz. autora = nespavost) Závěrem bych Vám chtěla říct, že to byla opět vyvedená akce na celé čáře, jen škoda že, Slet můůůr, a čarodějnic se koná pouze 1x za rok... :-( ale my si naše mini slety budeme dělat častěji, a natrénujeme si tanec na koštěti, ať příští rok můžeme být hvězdy :-D Říkám to tu, jako kdybychom nebyly hvězdy, ale prostě musíme být ještě větší :-D Tak milánkové moji, závěrem jen Abrakadabra, a čáry máry fu(c)k ať je ze všech bublifuk :-D
Napsal: Zuzu - Dračí Bobek
foto: archív AMČ (akademie můůůůr a čarodějnic)
Napsal: Zuzu - Dračí Bobek
foto: archív AMČ (akademie můůůůr a čarodějnic)
Welcome to Charlie's WONDERLAND !!!!
Tak jsem se včera po přechozí domluvě s Charliem vydala na jeho super úúúžasňákové představení Yellow Submarine v Black Light Theatre. Představení začínalo ve 20:30, tak jsem si dala s Charliem sraz ve 20:20 před divadlem. Předtím jsem ale ještě zabrousila se svojí sestrou a Jiřinkou do Pidivadla, nebo-li spíše do jeho kavárny. Moje sestra měla totiž v plánu se tam opít za tzv. "lidové ceny"... Dorazily jsme tam tak kolem 19 hod. Což se zrovna začalo hrát představení Sestup Orfeův, který moje sestra a Jiřinka již viděly. Pohodlně jsme se usadily, objednaly si pitíčko... já teda obyč Coca Colu, a moje sestra i Jiřinka trošinku přitvrdily a daly si jejich oblíbené "jablíčko". :-)) Po chvilce co jsem poseděla v Pidi kavárně a naplnila svůj žaludeček toustíkama, jsem se nakonec vydala sama samotinká na nám. Republiky za Charliem. To by bylo všechno v pohodě, jenže já, "inteligentní" Zuzanka si vzala boty na podpatku... cesta do Pidi se dala přežít, ale ta cesta z náměstí Republiky na Příkopy, to byla vážení můj konec. Nohy mě začaly bolet, ale říkala jsem si,
že to musím přežít. Taky že jsem to přežila. Charlie už na mě "teda spíše na cigarety co jsem mu vezla z Pidi" netrpělivě čekal :-D Dali jsme si spolu cigaretu, a poté mě šel sám Charlie osobně usadit do hlediště. Jako správný odborník mi poradil, ať si sednu do poslední řady, že je to lepší, tak jsem tak udělala :-)) Představení začalo, a já s napětím očekávala ten Charlieho pohled a la "nevinnost sama" o kterém mi moje sestra pořád vyprávěla :-D A po chvilce čekání jsem se taky dočkala.. a musím říct, kdo to neviděl, opravdu neuvěří. První polovina představení uteklo jako voda a bylo 21:20... S Charliem jsme byli domluveni, že se sejdeme venku na cigárko, tak jsem asi jako jediná vystřelila ze sálu a cupitala ven za svým drahým Charliem. Poté jsem zavolala sestře a řekla že měla pravdu, a že Charlie a ten jeho pohled jsou prostě k sežrání :-))) Během kouřové přestávky na mě Charlie parkrát hodil ten jeho sladký nevinný pohled, a já mohla roztát....jako kus ledu... Když on je vážně tak sladkej... :-))) Druhá polovina utekla ještě rychleji než ta první, a najednou byl KONEC... Můj osobní názor na toto představení je to, že je to fakt bomba.... :-D Hlavně Charlie a jeho nevinnost... :-)) Moje sestra prý vybuchla smíchy při scéně, kdy Charlie dělá pantomimu :-D To já se jen tak pousmála abych neupoutala pozornost na svoji maličkost... Sice myslím, že se tak stalo, tím, že jsem tam jako jediná byla z ČR.. Jinak nás tam bylo asi cca. 14 lidí,a 13 z nich bylo cizinců, ale to se vsákne.... :-))Myslela jsem že Charliemu bude nějakou dobu trvat než vyjde ven, ale asi jsem se zmýlila.. Charlie byl venku během 5 minut. Tak jsme poté vyrazili směr Národní Třída, a odtam linkou 23 směr I.P.Pavlova... :-D Kde jsme měli sraz z Mexx, Jiřinkou a Kubym, kterí se dobelhali z Pidi, v již docela dobré náladě... Po chvilce se k nám přidal Džufinka, a shodou náhod jsme měli to štěstí jet stejnou tramvají jako Smilemann, který Mexx upozornil ať se ho nelekneme až ho uvidíme, ale asi jsme to přeslechli, protože se všichni zeptali co se mu stalo... mno ale pokračování až v dalším článku, který bude věnován našemu Sletu čarodějnic a čarodějnickým učňům :-)))
Napsal: Zuzu Dračí Bobek :-)
foto: archiv Mexx, Ropuší Královny :-D
Napsal: Zuzu Dračí Bobek :-)
foto: archiv Mexx, Ropuší Královny :-D
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)