Víkend plný kultury :-)

Vážení čtenáři, v následujícím článku Vás seznámím s mým uplynulým víkendem :-) Ale kde začít..... Jooo, jasně už vím :-P Tak žačneme ve čtvrtek, den po našem Všečarodějnickém sletu, jsme se s mojí sestrou a Smilemannem rozhodli že se vydáme do kina. Otázkou zůstavalo na jaký film, po dlouhém a náročném mozkovém dloubání jsem rozhodla já, jako služebně nejmladší člen naší výpravy.Vybrala jsem film Amorův úlet a musím říci, že jsem myslím udělala dobře. Po nekonečném přemlouvání se k nám přidala i Džufinka a myslím že nakonec nelitoval, že šel s námi. Kino bylo poloprázdné, jelikož představení začínalo ve 21:50.. ale myslím že MY jsme se o zábavu postarali....:-D Hlavně teda Džufinka a jeho hláška do hrobového ticha " No ty krávo....." Výbuchy smíchu nebrali konce a my se skvěle bavili... Po filmu jsme se rozutekli jako mravenečci, jelikož někteří členové museli v pátek do práce (jen já jsem byla doma :-D) Ale, při našem rozchodu jsme se předběžně domluvili na náš program který nás čekal v pátek, a to bylo.... ano vážení, nic jiného než kino :-P Film byl schválen všemi účastníky pátečního zájezdu (Suprhrdina) a volba byla opět bezchybná.... Pro tento film jsme se rozhodli již během Amorova úletu, jelikož jsme viděli ukázky a naznali jsme že to může být ještě lepčejší. A taky že byl. Nastalo ještě jedno rozhodnutí, během pátku, a to, že po kině bysme mohli jít krmit labutinky na Výtoň. Tak já jak blbeček koupila toustový chleba, a 10 rohlíků, ale nevěděla jsem že po filmu, u kterého jsme skoro umřeli smíchy bude pršet, a krmení se nebude konat, ale co už, tak jsme zapluli do pizzerie vedle kina, a dali si do čumáčku... :-D Moje sestra měla v plánu jet spat k Charliemu, aby mu pomohla s učením scénáře na pohádku " Kocour v botách" tak nás po chvíli opustila a já ještě chvíli poseděla s Džufinkou a Smilemannem. Pak jsme se odebrali směr domov a bylo.. V sobotu ráno na mně čekalo velice příjemné probuzení a to telefonát mojí sestry, která kdoví kam zašantročila klíče... a tak jsem jí zazvonila a po chvíli opět telefonát, že moje sestra třčí ve výtahu, ale to tu nebudeme rozebírat, věnujme se našemu plánu... Moje sestra byla ve velice dobré náladičce, tak se rozhodla že půjdeme na procházku... a taky že se šlo. Chvili před 12 hodinou jsme se sestrou vyrazili směr Vypich, kde na nás již čekal Smilemann. Po krátkém uvítání jsme se pomalým krokem vydali k Letohrádku Hvězda, a musím Vám vážení říct, že je tam nááádherně. :-) Moje sestra vytáhla foťák a začalo se fotit..... Nebojte nebyly to akty, ani nic takového, ale myslím si že to jsou super momentky... Jirka byl nadšen krásou "přírody" co jsme viděli hned u vchodu.......ale o tom zase jindy, nebo spíš nikdy...hehe Nejlepší byly hlášky Smilemanna, např. místo komáři se přeřekl a vylezlo z něj komařííííí :-D Tak jsme se se sestrou bavily a smály se na celé kolo, a potom nás Jirka dostal hláškou " Koukejte, tam je další krmítko a dokonce s umělou veverkou......(po chvilce ticha) jééé ta veverka je ale živá. " Bylo to super odreagování, bylo tam ticho, jen my se smáli jak blázni, kteří právě utekli z Bohnic. Po chvilce jsme se sestrou mezi stromy objevily "naše království" :-) Byly tam houpačky... tak jsme se sestrou jednohlasně Jirkovy řekly " Jirkoooo, jdeme tam :-)" Tak jsme šly, vylezli všichni tři na houpačku a snažili jsme se ze všech sil to rozhoupat,ale nějak se nám nedařilo, ale to nám vůůůbec nevadilo, protže jsem se otočila, a uviděla něco neuvěřitelného... Obrovského dřevěného HROCHA. Myslím že Mexx a Smilemann ani nestačili mrknout a já už seděla na hrošíkovi... :-D A ty fotky co na něm vznikly tu raději nebudu publikovat, jelikož bych Vás mohla trošilililinku pohoršit, ale opravdu jen minimálně:-P Tak mě to přece nedalo, a musím Vám sem dát jednu fotku s hrošíkem.... :-)Chvíli jsme poseděli (upřesňím na lavičce), dali jsme si cigárko, snědli si Kinder vajíčka, a jako malé děti si poslušně poskládali překvapení které nás čekalo uvnitř vejce:-) Děti a dospělí co kolem nás chodili na nás koukali jako kdybychom byli retardovaní, ale nám to nevadilo. Po pokochání se nad hračkama se mohlo vyrazit směr Pidivadlo. Ptáte se na jaké představení bychom asi mohli jít v sobotu odpoledne???Já Vám to teda prozradím, šli jsme se kouknout na našeho božského Charlieho a pohádku " Kocour v botách" jejíž scénář moje sestra umí nazpaměť. Počasí nám nepřálo, a tak u východu z Letohrádku nás přistihla třošku větší dešťová přeháňka, naštěstí pár set metrů od východu byla autobusová zastávka na kterou jsme si dali takový sprint, abychom nezmokli. Asi po 15-ti minutách přestalo pršet a my se vydali o pár desítek metrů dále na tramvajovou zastávku a odtam Hurááááá do Pidivadla. Chtěli jsme potěšit Charlieho, tak Mexx dostala super nápad, že mu koupíme kytku, taky se tak stalo. Horší to bylo s jejím zamaskováním, aby ji Charlie neviděl předem... ale to tu raději nebudu prozrazovat, i když už to všichni ví :-D Představení bylo super, hlavně ty děti (ano, je to představení především pro děti, ale co, my jsme přeci taky trošku přerostlé dětičky). Připadala jsem si jako v MŠ. Při děkovačce jsem se rozběhla na podium abych si užila svoji chvilku slávy na jevišti a mohla přitom předat Charliemu kytičku. Ten když mě uviděl tak jen prohlásil "Ježiši!" Ale myslím že mu to pomohlo, že jsme se tam na něj šli kouknout a že mu kytka udělala obrovskou radost....Po představení jsme poseděli chvíli v divadelní kavárně a rozpoutala se diskuse co budeme dělat... Jelikož se venku v průběhu představení trošku vyčasilo, ale zároveň ochladilo, a bylo 5 hodin, tak jsme se domluvili, že já s Mexx se půjdeme domů převléct, a kluci půjdou na papání a poté se slezeme a půjdeme krmit ty labuťě na které jsem měla zálusk již v pátek :-D Tak jsme kažný nasedli na svoji tramvaj a jelo se. S Mexx jsme na sebe hodily teplejší vrstvy oblečení, do sebe těstovinový salátek a mohlo se vyrazit. Po příjezdu na místo jsme mohli jít rovnou na věc........myslím tím na krmení ;-) Kolem nás bylo asi dohromady 20 labutí a nějaký kachničky, a holoubci nemohli přeci chybět. Maruška se neúčastnila, protože se chopila svého kamaráda fotáku, a fotila jako o zlatý vidle... Po krmení jsme popošli pár metrů na lavičku, pohodlně se usadili, a mohlo se začít pít. Jirka vytáhl bublinky co s sebou donesl a šlo se na věc, bylo tam krásně, sledovali jsme kachní a labutí přistávání na vodě (labutě při přístání krásně utíkají po vodě). Sledovali jsme vlaky co jezdily po Smíchovském mostě, a Jirka vymýšlel scénář k filmu :-D Ptáte se asi k jakému.... No on totiž náš Jirka velice rád přepisuje scénáře, tak včera vymyslel scénář, že pojede vlak přes Smíchovský most, a až bude v polovině mostu, tak se ten most zlomí... a já k tomu dodala, že by pod tím mostem mohla plout zrovna loď. Poté jsme sledovali letadla, a vykládali jsme už ani nevím o čem... Po dopití bublinek jsme se odebrali na tramvaje domů (většina zúčastněných), protože se ochladilo, a já s Mexx jsme byly unavené. Charlie se jako poslušný chlapec také odebral domů a jediný Jirka šel pokračovat.... Jel do baru 21, a poté se odebral do nejmenovaného clubu (TERMIX). Dnes (v neděli) nás čekal opět nabitý program. Po probuzení (cca ve 12 hod) Mexx prohlásila že pojedeme na Divokou Šárku projdeme se po okolí, dáme si obídek, a poté že půjdeme do Pidivadla opět na "dětské představení" O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku ". Jenže než jsme se vykopaly z domu tak bylo něco málo po jedné, před 14 hod jsme dojely na Šárku, a představení začínalo v 15 h, tak jsme stihly jen obídek v McDonaldu a jelo se směr Letenské náměstí. Nečekaně jsme se opět zastavily u květinářství. Při cestě do Pidi Mexx došla zpráva od Smilemanna ať mu koupí lístek, že vstával před chvílí a že dojede tak tak na 15 hod. Maskovaní kytky bylo dneska jednodušší než včera, protože byla o něco menší :-D Před Pidivadlem už postával Charlie a dával si zrovna cigaretku, tak jsem se k němu přidala a za minutku tam byl Kubyy. Po chvilce dorazila Džufinka, TlamiCZka a Miro. Smilemann dorazil tak tak (pozn. autora: přesně jak napsal Mexx v SMS) Dnes tam bylo málo dětí, ale i tak to bylo super, Charlie opět podal velmi profesionální výkon. Hvězdy mi byly opět nakloněny, a tak jsem se s radostí nečekaně ujala své role, a užila jsem si svoji minutku slávy při předávání květiny :-D Po představení jsme poseděli nečekaně v kavárně a domlouvali jsme se co a dál. Ke Smilemannovi se přidal jeho dlouholetý kamarád Kuba. Po krátké debatě jsme se shodli, že bychom se mohli jít projít na Divokou Šárku, jak jsme původně měly s Mexx v plánu. a tak se ve složení : já, Charlie, Mexx, Džufinka, TlamiCZka, Miro, Smilemann a Kuba vyrazilo. Musím říct, že je tam nááádherně. Po prvním a velice náročném výšlapu na vrchol jsme s politováním zjistili, že jsme na blbé straně. Po chvilce se rozpotala vřelá debata o tom, kudy tudy abychom se právně dostali na druhou stranu. Džufinka to už nevydržel a tak se zeptal prvního kolemjdoucího, kudy máme jít. Tak jsme se vydali na cestu, (Džufince bylo řečeno, že máme přejít potok, a že tam bude asfaltová cesta) Vážení, to byste nevěřili, co nás čekalo. Když jsem uviděla kopec, který jsme museli vyšlapat, abychom se dostali na správný vrchol, tak se mi udělalo šoufl. Ale naštěstí mám ještě kondičku z VIP víkendu na Měříně, tak jsem to s pár přestávkama v práběhu výšlapu zvládla :-DNahoře bylo nádherně. Mexx fotila opět jak o závod, ovečky a kozy se tam pásly. Mexx a Charlie si dole v trafice koupili na posilnění a na žízeň Martini, nebo něco v tom stylu, ale to nevadí, tak to tam kolovalo, a Džufinka dostal nápad, že se všichni společně vyfotíme. postavil foťák na kámen, zmáčknul spoušť a mohlo se fotit. Kdybychom věděli že než nás to vyfotí bude trvat věčnost, tak bychom si mohli ještě skočit do McDonaldu pro sváču :-D Po skupinových fotografií a sledování letadel jsme se vydali směr ovečky a kozy :-) Počasí se nad námi opět neslitovalo a začalo pršet. Naštěstí jen kapalo, ale vypadalo to že přijde i něco horšího, a taky že přišlo, ale to už jsme naštěstí s Mexx stály na zastavce a čekaly na bus. :-) Nazpátek jsme se vydali jinou cestou než jsme přišli a taky jsme udělali dobře, a myslím že po cestě, po které jsme se vraceli jsme měli jít když jsme šli na vrcholek. Co říci závěrem?? Asi jen to, že moc děkuji všem zúčastněným za skvělej víkend a za super společnost. Určitě takovéto akce musíme někdy zopakovat. Mno tak jak koukám, rozepsala jsem se opět trošku víc, tak jdu na kutě, protože zítra jdu do nové práce, tak mi držte palečky ať se mě tam líbí, a ať jsou tam na mě hodní :-* Očekávám připomínky a komentáře :-))